Proč školství a jeho aktéři selhávají : : Kognitivní krajiny a nacionalismus.

Saved in:
Bibliographic Details
:
Place / Publishing House:Brno : : Masaryk University,, 2019.
{copy}2019.
Year of Publication:2019
Edition:1st ed.
Language:Czech
Online Access:
Physical Description:1 online resource (475 pages)
Tags: Add Tag
No Tags, Be the first to tag this record!
Table of Contents:
  • Intro
  • Obsah
  • Poděkování
  • Úvod
  • Struktura této knihy
  • Ideologie a pedagogika
  • Konstituční pojmy textu: Od mýtu k nacionalismu
  • Mýtus, teorie, racionalita a ideologie jako funkce života
  • Řešení problémů, inteligentní jednání a selhání
  • Od nahého individua k transnacionalismu: Původní komunalita života a myšlení
  • Metodologické poznámky I: Ideální (čisté) typy
  • Ideální (čisté) typy a jejich konceptuální prostor
  • Redukce empirického obsahu a konstrukce čistých typů
  • Čisté typy a autorita
  • Metodologické poznámky II: Slohy rané a pozdní moderny
  • Paradigma versus sloh myšlení a jednání
  • Sloh myšlení a jednání jako nástroj: Instrumentálnost lidského poznání
  • Systolická fáze proměny slohu rané moderny ve sloh pozdní moderny
  • Pedagogika mezi ranou a pozdní modernou
  • Základní teze monograϐie
  • Laboratorní mentalita
  • Arendtová a její konzervativismus
  • Moderní škola jako generální instituce nacionálního státu
  • Normalizace, homogenizace a exkluze
  • Změna zadání
  • Stát, věda a obsahová disciplinace kurikula
  • Na lodi, do které se hrne voda
  • PRVNÍ ČÁST: Pedagogika a myšlení Buď/Anebo
  • 1.1 Hlubší společný základ a myšlení Buď/Anebo
  • 1.2 První figura Buď/Anebo: Teorie, nebo praxe
  • 1.2.1 Historické kořeny oddělení teorie a praxe
  • 1.2.2 Historie odtržení teorie od praxe v pedagogice: 19. století
  • 1.2.3 Historické odůvodnění vzniku striktního oddělení teorie a praxe
  • 1.2.4 Historie odtržení teorie od praxe v pedagogice: 20. století
  • 1.2.5 Pedagogika a pracovní teorie vědy
  • 1.3 Druhá figura Buď/Anebo: Boj tradicionalismu s alternativismem
  • 1.3.1 „Kurikulum budoucnosti" a jeho kritici
  • 1.3.2 Arendtová o krizi výchovy a vzdělávání
  • 1.3.3 Vzdělávání a výchova převráceny zpět z hlavy na nohy
  • 1.3.4 Digrese: Obsahy a formy vyučování
  • 1.3.5 Arendtová a politické dilema moderní společnosti.
  • 1.3.6 Heideggerův stín a liberalismus nahého individua
  • 1.3.7 Arendtová a spor tradicionalistů s alternativisty
  • 1.4 Třetí figura Buď/Anebo: Klíčové kompetence, anebo opět obsah
  • 1.4.1 Kompetence jako naděje pedagogiky 21. století
  • 1.4.2 Kompetence jako pedagogická kategorie, nebo jako „vodítko"?
  • 1.4.3 Kompetence jako rodina podobností
  • 1.4.4 Nenápadná změna v pojetí kompetencí po první dekádě nového tisíciletí
  • 1.4.5 Paradox rané moderny: Vnější je normováno uvnitř
  • 1.4.6 Zrození transcendentální struktury: Kant
  • 1.4.7 Upevňování představy transcendentální struktury: Od Hegela k empiristům
  • 1.4.8 Zrození kompetence jako transcendentální struktury: Chomsky
  • 1.4.9 Transcendentální struktura a lingvistika: Od performancí ke kompetenci
  • 1.4.10 Transcendentální struktura v prostředí pedagogiky a dějinný kontext
  • 1.4.11 Transcendentální struktura v prostředí pedagogiky
  • 1.4.12 Kompetence a selhání kritiků neoliberalismu
  • 1.5 Shrnutí první části: Důsledky figury myšlení Buď/Anebo
  • DRUHÁ ČÁST: Pedagogická filozofie 21. století: Filozofie přítomnosti versus filozofie počátků
  • 2.1 Struktura pedagogiky a role pedagogické filozofie
  • 2.1.1 Atomistický versus funkcionalistický styl myšlení
  • 2.1.2 Struktura pedagogiky jako hierarchie entit: Brezinka
  • 2.1.3 Struktura pedagogiky jako souhra aspektů
  • 2.1.4 Aspekt pedagogické filozofie v kontinuitě řešení pedagogického problému
  • 2.2 Účinná pedagogická filozofie
  • 2.2.1 Planá a účinná filozofie: Dějiny filozofů
  • 2.2.2 Po konci dějin filozofů: Filozofie přítomnosti vs. filozofie počátků
  • 2.3 Patočkovská filozofie výchovy jako filozofie počátků
  • 2.3.1 Patočka a neohelénismus rané moderny
  • 2.3.2 Nahlédnutí jako jádro Patočkovy filozofie dějin
  • 2.3.3 Patočkova filozofie dějin jako produkt neohelénismu
  • 2.3.4 Reálné dějiny starověkých Athén.
  • 2.3.5 Platón a řecká iracionalita
  • 2.3.6 Nové elitářství a sociální násilí jako důsledek Patočkovy útěšné filozofie dějin
  • 2.3.7 Důsledky Patočkovy filozofie dějin: Patočkovská filozofie výchovy
  • 2.3.8 Patočka vysvléknutý z dresu Dějin ϐilozofů
  • 2.4 Liessmann: Tradicionalismus a elitářství v postmoderním hávu
  • 2.4.1 Liessmannovo nevědomé dilema: Elita versus elita
  • 2.4.2 Další figura myšlení Buď/Anebo: Užitek versus krásno
  • 2.4.3 Humboldtovská univerzita: Lék na společnostne vzdělanosti?
  • 2.4.4 Filozofie počátků a její důsledky: Elitářství a konzervativismus
  • 2.5 Boj proti neoliberalismu a jeho postmoderní tradicionalismus
  • 2.5.1. Foucault: Moc a governmentalita
  • 2.5.2 Neoliberální governmentalita: Foucault v rukou bojovníků proti neoliberalismu
  • 2.5.3 Jedná se skutečně o foucaultovské pojetí moci a governmentality?
  • 2.6 Shrnutí Druhé části: Neexistuje Ursprung, jen tisíce Entstehungen
  • TŘETÍ ČÁST: Krize instituce školy: Pedagogika a stát mezi dvěma slohy myšlení a jednání
  • 3.1 Utváření moderního světa - od rozvratu tradiční společnosti ke globalizovaným, univerzalizujícím se světům
  • 3.1.1 Metodologický nacionalismus, metodologický kosmopolitismus
  • 3.1.2 Formování veřejnosti jako zdroj státnosti: Deweyho metodologie sociálních věd
  • 3.1.3 Od pozdně středověkých měst k nacionalismu
  • 3.1.4 Povaha nacionalismu: Od univerzalistické mobility k nacionální konsolidaci
  • 3.1.5 Rasistická povaha nacionalismu: Permanentní válka, plavý barbar a státní moc
  • 3.1.6 „Policie" a vědění: Disciplinace, starost o život a totálníválka
  • 3.1.7 Dvě konstrukce politické reality: Lidská práva a Schmittův „realismus"
  • 3.1.8 Metahra: Boj o podobu kosmopolitního řádu
  • 3.1.9 Závěr: Utváření kosmopolitního státu a institucionální dědictví nacionalismu.
  • 3.2 Racionalita a historie instituce moderní školy a čisté (ideální) typy současných škol
  • 3.2.1 Školy hlavního vzdělávacího proudu: Běžný den v běžné třídě
  • 3.2.2 Autoritářský a demokratický čistý (ideální) typ současné školy
  • 3.2.3 Školy hlavního vzdělávacího proudu: Běžný den v běžné třídě podruhé
  • 3.2.4 Racionalita instituce moderní školy
  • 3.2.5 Historické okolnosti vzniku instituce moderní masové školy
  • 3.3 Instituce školy: Rozbíjení kognitivní krajiny, normalizace a fetišizace poznatků
  • 3.3.1 Kognitivní krajina: Filozoϐie a věda o podstatě kognitivních procesů
  • 3.3.2 Kontinuita a hra: Podstata kognitivní krajiny
  • 3.3.3 Rozbití kognitivní krajiny: Scientizace kultury a kurikula a funkce zbytnělé paměti
  • 3.3.4 Disciplína, odtělesnění edukačního procesu a hierarchický dohled
  • 3.3.5 Normování obsahů: Disciplinarita oborů, atomismus a nacionalismus
  • 3.3.6 Obnovení primátu kognitivní krajiny
  • 3.4 Kairos: Mimo ideje neoliberalismu i jeho kritiků
  • 3.4.1 Ústup nacionálního státu a neoliberalistická řešení
  • 3.4.2 Vzdělávání je přizpůsobením člověka „něčemu"
  • 3.4.3 Vynucená individualizace: Univerzalita byznysu, anebo návrat do náruče státu
  • 3.4.4 Zkušenost Říše: Záleží na vzdělání masy
  • ZÁVĚR: Co musíme udělat
  • Další kolo pendlování Buď/Anebo
  • Nový svět, stará škola
  • Summary
  • Seznam literatury
  • Jmenný rejstřík
  • Věcný rejstřík.