Proč školství a jeho aktéři selhávají : : Kognitivní krajiny a nacionalismus.

• Author: Šíp, Radim.
• Place / Publishing House: Brno : : Masaryk University,, 2019.; {copy}2019.
• Year of Publication: 2019
• Edition: 1st ed.
• Language: Czech
• Physical Description: 1 online resource (475 pages)

Table of Contents

• Intro
• Obsah
• Poděkování
• Úvod
• Struktura této knihy
• Ideologie a pedagogika
• Konstituční pojmy textu: Od mýtu k nacionalismu
• Mýtus, teorie, racionalita a ideologie jako funkce života
• Řešení problémů, inteligentní jednání a selhání
• Od nahého individua k transnacionalismu: Původní komunalita života a myšlení
• Metodologické poznámky I: Ideální (čisté) typy
• Ideální (čisté) typy a jejich konceptuální prostor
• Redukce empirického obsahu a konstrukce čistých typů
• Čisté typy a autorita
• Metodologické poznámky II: Slohy rané a pozdní moderny
• Paradigma versus sloh myšlení a jednání
• Sloh myšlení a jednání jako nástroj: Instrumentálnost lidského poznání
• Systolická fáze proměny slohu rané moderny ve sloh pozdní moderny
• Pedagogika mezi ranou a pozdní modernou
• Základní teze monograϐie
• Laboratorní mentalita
• Arendtová a její konzervativismus
• Moderní škola jako generální instituce nacionálního státu
• Normalizace, homogenizace a exkluze
• Změna zadání
• Stát, věda a obsahová disciplinace kurikula
• Na lodi, do které se hrne voda
• PRVNÍ ČÁST: Pedagogika a myšlení Buď/Anebo
• 1.1 Hlubší společný základ a myšlení Buď/Anebo
• 1.2 První figura Buď/Anebo: Teorie, nebo praxe
• 1.2.1 Historické kořeny oddělení teorie a praxe
• 1.2.2 Historie odtržení teorie od praxe v pedagogice: 19. století
• 1.2.3 Historické odůvodnění vzniku striktního oddělení teorie a praxe
• 1.2.4 Historie odtržení teorie od praxe v pedagogice: 20. století
• 1.2.5 Pedagogika a pracovní teorie vědy
• 1.3 Druhá figura Buď/Anebo: Boj tradicionalismu s alternativismem
• 1.3.1 „Kurikulum budoucnosti" a jeho kritici
• 1.3.2 Arendtová o krizi výchovy a vzdělávání
• 1.3.3 Vzdělávání a výchova převráceny zpět z hlavy na nohy
• 1.3.4 Digrese: Obsahy a formy vyučování
• 1.3.5 Arendtová a politické dilema moderní společnosti.
• 1.3.6 Heideggerův stín a liberalismus nahého individua
• 1.3.7 Arendtová a spor tradicionalistů s alternativisty
• 1.4 Třetí figura Buď/Anebo: Klíčové kompetence, anebo opět obsah
• 1.4.1 Kompetence jako naděje pedagogiky 21. století
• 1.4.2 Kompetence jako pedagogická kategorie, nebo jako „vodítko"?
• 1.4.3 Kompetence jako rodina podobností
• 1.4.4 Nenápadná změna v pojetí kompetencí po první dekádě nového tisíciletí
• 1.4.5 Paradox rané moderny: Vnější je normováno uvnitř
• 1.4.6 Zrození transcendentální struktury: Kant
• 1.4.7 Upevňování představy transcendentální struktury: Od Hegela k empiristům
• 1.4.8 Zrození kompetence jako transcendentální struktury: Chomsky
• 1.4.9 Transcendentální struktura a lingvistika: Od performancí ke kompetenci
• 1.4.10 Transcendentální struktura v prostředí pedagogiky a dějinný kontext
• 1.4.11 Transcendentální struktura v prostředí pedagogiky
• 1.4.12 Kompetence a selhání kritiků neoliberalismu
• 1.5 Shrnutí první části: Důsledky figury myšlení Buď/Anebo
• DRUHÁ ČÁST: Pedagogická filozofie 21. století: Filozofie přítomnosti versus filozofie počátků
• 2.1 Struktura pedagogiky a role pedagogické filozofie
• 2.1.1 Atomistický versus funkcionalistický styl myšlení
• 2.1.2 Struktura pedagogiky jako hierarchie entit: Brezinka
• 2.1.3 Struktura pedagogiky jako souhra aspektů
• 2.1.4 Aspekt pedagogické filozofie v kontinuitě řešení pedagogického problému
• 2.2 Účinná pedagogická filozofie
• 2.2.1 Planá a účinná filozofie: Dějiny filozofů
• 2.2.2 Po konci dějin filozofů: Filozofie přítomnosti vs. filozofie počátků
• 2.3 Patočkovská filozofie výchovy jako filozofie počátků
• 2.3.1 Patočka a neohelénismus rané moderny
• 2.3.2 Nahlédnutí jako jádro Patočkovy filozofie dějin
• 2.3.3 Patočkova filozofie dějin jako produkt neohelénismu
• 2.3.4 Reálné dějiny starověkých Athén.
• 2.3.5 Platón a řecká iracionalita
• 2.3.6 Nové elitářství a sociální násilí jako důsledek Patočkovy útěšné filozofie dějin
• 2.3.7 Důsledky Patočkovy filozofie dějin: Patočkovská filozofie výchovy
• 2.3.8 Patočka vysvléknutý z dresu Dějin ϐilozofů
• 2.4 Liessmann: Tradicionalismus a elitářství v postmoderním hávu
• 2.4.1 Liessmannovo nevědomé dilema: Elita versus elita
• 2.4.2 Další figura myšlení Buď/Anebo: Užitek versus krásno
• 2.4.3 Humboldtovská univerzita: Lék na společnostne vzdělanosti?
• 2.4.4 Filozofie počátků a její důsledky: Elitářství a konzervativismus
• 2.5 Boj proti neoliberalismu a jeho postmoderní tradicionalismus
• 2.5.1. Foucault: Moc a governmentalita
• 2.5.2 Neoliberální governmentalita: Foucault v rukou bojovníků proti neoliberalismu
• 2.5.3 Jedná se skutečně o foucaultovské pojetí moci a governmentality?
• 2.6 Shrnutí Druhé části: Neexistuje Ursprung, jen tisíce Entstehungen
• TŘETÍ ČÁST: Krize instituce školy: Pedagogika a stát mezi dvěma slohy myšlení a jednání
• 3.1 Utváření moderního světa - od rozvratu tradiční společnosti ke globalizovaným, univerzalizujícím se světům
• 3.1.1 Metodologický nacionalismus, metodologický kosmopolitismus
• 3.1.2 Formování veřejnosti jako zdroj státnosti: Deweyho metodologie sociálních věd
• 3.1.3 Od pozdně středověkých měst k nacionalismu
• 3.1.4 Povaha nacionalismu: Od univerzalistické mobility k nacionální konsolidaci
• 3.1.5 Rasistická povaha nacionalismu: Permanentní válka, plavý barbar a státní moc
• 3.1.6 „Policie" a vědění: Disciplinace, starost o život a totálníválka
• 3.1.7 Dvě konstrukce politické reality: Lidská práva a Schmittův „realismus"
• 3.1.8 Metahra: Boj o podobu kosmopolitního řádu
• 3.1.9 Závěr: Utváření kosmopolitního státu a institucionální dědictví nacionalismu.
• 3.2 Racionalita a historie instituce moderní školy a čisté (ideální) typy současných škol
• 3.2.1 Školy hlavního vzdělávacího proudu: Běžný den v běžné třídě
• 3.2.2 Autoritářský a demokratický čistý (ideální) typ současné školy
• 3.2.3 Školy hlavního vzdělávacího proudu: Běžný den v běžné třídě podruhé
• 3.2.4 Racionalita instituce moderní školy
• 3.2.5 Historické okolnosti vzniku instituce moderní masové školy
• 3.3 Instituce školy: Rozbíjení kognitivní krajiny, normalizace a fetišizace poznatků
• 3.3.1 Kognitivní krajina: Filozoϐie a věda o podstatě kognitivních procesů
• 3.3.2 Kontinuita a hra: Podstata kognitivní krajiny
• 3.3.3 Rozbití kognitivní krajiny: Scientizace kultury a kurikula a funkce zbytnělé paměti
• 3.3.4 Disciplína, odtělesnění edukačního procesu a hierarchický dohled
• 3.3.5 Normování obsahů: Disciplinarita oborů, atomismus a nacionalismus
• 3.3.6 Obnovení primátu kognitivní krajiny
• 3.4 Kairos: Mimo ideje neoliberalismu i jeho kritiků
• 3.4.1 Ústup nacionálního státu a neoliberalistická řešení
• 3.4.2 Vzdělávání je přizpůsobením člověka „něčemu"
• 3.4.3 Vynucená individualizace: Univerzalita byznysu, anebo návrat do náruče státu
• 3.4.4 Zkušenost Říše: Záleží na vzdělání masy
• ZÁVĚR: Co musíme udělat
• Další kolo pendlování Buď/Anebo
• Nový svět, stará škola
• Summary
• Seznam literatury
• Jmenný rejstřík
• Věcný rejstřík.