Proč školství a jeho aktéři selhávají : : Kognitivní krajiny a nacionalismus.

• Author: Šíp, Radim.
• Place / Publishing House: Brno : : Masaryk University,, 2019.; {copy}2019.
• Year of Publication: 2019
• Edition: 1st ed.
• Language: Czech
• Physical Description: 1 online resource (475 pages)

Table of Contents

Intro -- Obsah -- Poděkování -- Úvod -- Struktura této knihy -- Ideologie a pedagogika -- Konstituční pojmy textu: Od mýtu k nacionalismu -- Mýtus, teorie, racionalita a ideologie jako funkce života -- Řešení problémů, inteligentní jednání a selhání -- Od nahého individua k transnacionalismu: Původní komunalita života a myšlení -- Metodologické poznámky I: Ideální (čisté) typy -- Ideální (čisté) typy a jejich konceptuální prostor -- Redukce empirického obsahu a konstrukce čistých typů -- Čisté typy a autorita -- Metodologické poznámky II: Slohy rané a pozdní moderny -- Paradigma versus sloh myšlení a jednání -- Sloh myšlení a jednání jako nástroj: Instrumentálnost lidského poznání -- Systolická fáze proměny slohu rané moderny ve sloh pozdní moderny -- Pedagogika mezi ranou a pozdní modernou -- Základní teze monograϐie -- Laboratorní mentalita -- Arendtová a její konzervativismus -- Moderní škola jako generální instituce nacionálního státu -- Normalizace, homogenizace a exkluze -- Změna zadání -- Stát, věda a obsahová disciplinace kurikula -- Na lodi, do které se hrne voda -- PRVNÍ ČÁST: Pedagogika a myšlení Buď/Anebo -- 1.1 Hlubší společný základ a myšlení Buď/Anebo -- 1.2 První figura Buď/Anebo: Teorie, nebo praxe -- 1.2.1 Historické kořeny oddělení teorie a praxe -- 1.2.2 Historie odtržení teorie od praxe v pedagogice: 19. století -- 1.2.3 Historické odůvodnění vzniku striktního oddělení teorie a praxe -- 1.2.4 Historie odtržení teorie od praxe v pedagogice: 20. století -- 1.2.5 Pedagogika a pracovní teorie vědy -- 1.3 Druhá figura Buď/Anebo: Boj tradicionalismu s alternativismem -- 1.3.1 „Kurikulum budoucnosti" a jeho kritici -- 1.3.2 Arendtová o krizi výchovy a vzdělávání -- 1.3.3 Vzdělávání a výchova převráceny zpět z hlavy na nohy -- 1.3.4 Digrese: Obsahy a formy vyučování -- 1.3.5 Arendtová a politické dilema moderní společnosti.

1.3.6 Heideggerův stín a liberalismus nahého individua -- 1.3.7 Arendtová a spor tradicionalistů s alternativisty -- 1.4 Třetí figura Buď/Anebo: Klíčové kompetence, anebo opět obsah -- 1.4.1 Kompetence jako naděje pedagogiky 21. století -- 1.4.2 Kompetence jako pedagogická kategorie, nebo jako „vodítko"? -- 1.4.3 Kompetence jako rodina podobností -- 1.4.4 Nenápadná změna v pojetí kompetencí po první dekádě nového tisíciletí -- 1.4.5 Paradox rané moderny: Vnější je normováno uvnitř -- 1.4.6 Zrození transcendentální struktury: Kant -- 1.4.7 Upevňování představy transcendentální struktury: Od Hegela k empiristům -- 1.4.8 Zrození kompetence jako transcendentální struktury: Chomsky -- 1.4.9 Transcendentální struktura a lingvistika: Od performancí ke kompetenci -- 1.4.10 Transcendentální struktura v prostředí pedagogiky a dějinný kontext -- 1.4.11 Transcendentální struktura v prostředí pedagogiky -- 1.4.12 Kompetence a selhání kritiků neoliberalismu -- 1.5 Shrnutí první části: Důsledky figury myšlení Buď/Anebo -- DRUHÁ ČÁST: Pedagogická filozofie 21. století: Filozofie přítomnosti versus filozofie počátků -- 2.1 Struktura pedagogiky a role pedagogické filozofie -- 2.1.1 Atomistický versus funkcionalistický styl myšlení -- 2.1.2 Struktura pedagogiky jako hierarchie entit: Brezinka -- 2.1.3 Struktura pedagogiky jako souhra aspektů -- 2.1.4 Aspekt pedagogické filozofie v kontinuitě řešení pedagogického problému -- 2.2 Účinná pedagogická filozofie -- 2.2.1 Planá a účinná filozofie: Dějiny filozofů -- 2.2.2 Po konci dějin filozofů: Filozofie přítomnosti vs. filozofie počátků -- 2.3 Patočkovská filozofie výchovy jako filozofie počátků -- 2.3.1 Patočka a neohelénismus rané moderny -- 2.3.2 Nahlédnutí jako jádro Patočkovy filozofie dějin -- 2.3.3 Patočkova filozofie dějin jako produkt neohelénismu -- 2.3.4 Reálné dějiny starověkých Athén.

2.3.5 Platón a řecká iracionalita -- 2.3.6 Nové elitářství a sociální násilí jako důsledek Patočkovy útěšné filozofie dějin -- 2.3.7 Důsledky Patočkovy filozofie dějin: Patočkovská filozofie výchovy -- 2.3.8 Patočka vysvléknutý z dresu Dějin ϐilozofů -- 2.4 Liessmann: Tradicionalismus a elitářství v postmoderním hávu -- 2.4.1 Liessmannovo nevědomé dilema: Elita versus elita -- 2.4.2 Další figura myšlení Buď/Anebo: Užitek versus krásno -- 2.4.3 Humboldtovská univerzita: Lék na společnostne vzdělanosti? -- 2.4.4 Filozofie počátků a její důsledky: Elitářství a konzervativismus -- 2.5 Boj proti neoliberalismu a jeho postmoderní tradicionalismus -- 2.5.1. Foucault: Moc a governmentalita -- 2.5.2 Neoliberální governmentalita: Foucault v rukou bojovníků proti neoliberalismu -- 2.5.3 Jedná se skutečně o foucaultovské pojetí moci a governmentality? -- 2.6 Shrnutí Druhé části: Neexistuje Ursprung, jen tisíce Entstehungen -- TŘETÍ ČÁST: Krize instituce školy: Pedagogika a stát mezi dvěma slohy myšlení a jednání -- 3.1 Utváření moderního světa - od rozvratu tradiční společnosti ke globalizovaným, univerzalizujícím se světům -- 3.1.1 Metodologický nacionalismus, metodologický kosmopolitismus -- 3.1.2 Formování veřejnosti jako zdroj státnosti: Deweyho metodologie sociálních věd -- 3.1.3 Od pozdně středověkých měst k nacionalismu -- 3.1.4 Povaha nacionalismu: Od univerzalistické mobility k nacionální konsolidaci -- 3.1.5 Rasistická povaha nacionalismu: Permanentní válka, plavý barbar a státní moc -- 3.1.6 „Policie" a vědění: Disciplinace, starost o život a totálníválka -- 3.1.7 Dvě konstrukce politické reality: Lidská práva a Schmittův „realismus" -- 3.1.8 Metahra: Boj o podobu kosmopolitního řádu -- 3.1.9 Závěr: Utváření kosmopolitního státu a institucionální dědictví nacionalismu.

3.2 Racionalita a historie instituce moderní školy a čisté (ideální) typy současných škol -- 3.2.1 Školy hlavního vzdělávacího proudu: Běžný den v běžné třídě -- 3.2.2 Autoritářský a demokratický čistý (ideální) typ současné školy -- 3.2.3 Školy hlavního vzdělávacího proudu: Běžný den v běžné třídě podruhé -- 3.2.4 Racionalita instituce moderní školy -- 3.2.5 Historické okolnosti vzniku instituce moderní masové školy -- 3.3 Instituce školy: Rozbíjení kognitivní krajiny, normalizace a fetišizace poznatků -- 3.3.1 Kognitivní krajina: Filozoϐie a věda o podstatě kognitivních procesů -- 3.3.2 Kontinuita a hra: Podstata kognitivní krajiny -- 3.3.3 Rozbití kognitivní krajiny: Scientizace kultury a kurikula a funkce zbytnělé paměti -- 3.3.4 Disciplína, odtělesnění edukačního procesu a hierarchický dohled -- 3.3.5 Normování obsahů: Disciplinarita oborů, atomismus a nacionalismus -- 3.3.6 Obnovení primátu kognitivní krajiny -- 3.4 Kairos: Mimo ideje neoliberalismu i jeho kritiků -- 3.4.1 Ústup nacionálního státu a neoliberalistická řešení -- 3.4.2 Vzdělávání je přizpůsobením člověka „něčemu" -- 3.4.3 Vynucená individualizace: Univerzalita byznysu, anebo návrat do náruče státu -- 3.4.4 Zkušenost Říše: Záleží na vzdělání masy -- ZÁVĚR: Co musíme udělat -- Další kolo pendlování Buď/Anebo -- Nový svět, stará škola -- Summary -- Seznam literatury -- Jmenný rejstřík -- Věcný rejstřík.